Vamos! aneb pokračovaní projektu Comenius ve španělské Córdobě

Uběhlo mnoho dní, mnoho pondělků, kdy jsme vstávali, na rozdíl od ostatních studentů gymnázia na Slovanském náměstí, už před sedmou hodinou ranní a společně vyhodnocovali výsledky výzkumů a připravovali program na studentskou konferenci v partnerské škole v Cordóbě. Je za námi vidět práce, ale to nejtěžší nás stále čeká. Prosadit se mezi mladými Angličany, Španěly a Dány nebude lehké. Dnes již můžeme říci, že jsme to zvládli, a pokud vás zajímá jak, čtěte dále!

19. březen 2010: Jsou tři hodiny ráno. Budík zvoní a zvoní, když se podívám z okna, všude je ještě tma. Dnešní den začíná pro nás pro všechny poněkud dříve. A tak už krátce po čtvrté hodině ranní se sjíždí celá naše výprava i se zavazadly na brněnském hlavním vlakovém nádraží. Začínají klasické dohady o tom, kdo má zavazadlo největší, nejtěžší, nejhezčí a nejbarevnější. Výherci některých kategorii nechtějí být jmenováni, tak snad, že nejkrásnější růžový kufr měla bezesporu Daniela.

Po téměř tříhodinové cestě vlakem do Prahy se odebereme do autobusu, který nás zaveze přímo na letiště. Zde projdeme pečlivou kontrolou. Snad se Eva nebude zlobit, když prozradím, že právě ona vyhrála zmiňovanou soutěž o nejtěžší kufr, k pobavení ostatních měla z povolených 20 kg 20,00 kg. Ani následné kontroly nenajdou v našich příručních batůžcích zakázané předměty, jako jsou nože, střelné zbraně popřípadě výbušniny, a jsme tedy vpuštěni do odletové haly, kde dostaneme rozchod spolu s upozorněním od paní prof. Kubištové, že ten kdo ztratí palubní lístek, neletí. Očividně si to všichni vzali k srdci a na palubu letadla nastupujeme bez početních ztrát.

Tento den byl opravdu velmi dlouhý. I přes únavu všech studentů (na profesorech není únava prozatím znát) hledáme nejdříve náš hostel Oliver, kam odkládáme veškeré věci. Následuje prohlídka historického centra, krátký rozchod a pak i galerie Prado, kde naleznete obrazy i od tak známých autorů jako je Goya, Caravaggio nebo Bosch. Konečně uléháme do postelí, zcela vyčerpaní a jde se spát.

 

20. březen 2010: Ráno v osm hodin je čas vstávat, někteří z nás vybalí svačiny ještě z domova, ti odvážnější snídají řízek, který jim těsně před odjezdem usmažila s láskou maminka, a už už se hrneme na autobusové nádraží, kde odkládáme s nepříliš velkou důvěrou svá zavazadla. Poté se dle zájmu rozdělíme na dvě skupiny. Sportovně založená skupina A, pod vedením pana prof. Sargánka, navštíví fotbalový stadion Realu Madrid, kulturně založená skupina B, v jejímž čele stojí naši vyučující Kubištová a Holý, se vydává obhlédnout madridskou koridu, bohužel pro dnešní den uzavřenou. Kolem 16 hodin nasedáme všichni společně do autobusu mířícího do Córdoby.

Nastává, jak se říká, hodina "H". Česká skupina studentů stojí naproti té španělské, doplněné o zvědavé rodiče. Po pár minutách ticha, kdy na sebe koukáme jako zvířátka v ZOO, jsme rozebrání a odvezeni do našich ,,nových“ domovů. Konečně se nám dostane teplého jídla a sprchy.  Většina z nás se i přes únavu zúčastní hromadného večerního srazu v centu města, kde navážeme první přátelské vazby.

 

21. březen 2010: V neděli ráno je na programu Madinat al-Zahra. Místo, kde se nacházejí vykopávky již z desátého století. Po naučném videu máme možnost si celý areál o velikosti bezmála 112 hektarů prohlédnout. Krátký oběd v podobě různých sendvičů od náhradních rodin a vydáváme se do města Cordóby a zejména unikátní mešity, která je jedním velkým bludištěm a propletencem různých architektonických slohů. Tak trochu mám pocit, že bez průvodce by se tu leckdo ztratil. Učitelé odcházejí za svým programem a my využíváme volného času k návštěvě čajovny, později malé hospůdky, která se všem zalíbila zejména příznivou cenou cervezy (což je místní citronová limonáda). Unavení, ale přesto šťastní, se kolem desáté hodiny večerní rozcházíme do našich domovů, kde nám bylo nabídnuto typické španělské jídlo pallea, a konečně jdeme spát.

 

22. březen 2010: Musím uznat, že škola je to pěkná. Velké hřiště, krásné, moderně vybavené třídy, přátelští učitelé. Prohlídka školy měla něco do sebe. Jako k České republice patří polka (co na tom, že pochází z Polska), ke španělské kultuře neodmyslitelně řadíme flamenco. Není tedy překvapením, že na místní hudební škole jsme zhlédli předvedení tohoto temperamentního tance spolu s odborným výkladem.

Není čas, ztrácet čas. Proč jsme vlastně do tohoto města přijeli? Přece reprezentovat! Ukázat, představit okolním zemím výsledky našeho výzkumu, naše české tradice a zvyklosti ve stravování. Na školní konferenci nastupujeme na scénu až jako poslední po Angličanech, Španělech a Dánech. A máme úspěch. Už samotné moravské kroje vzbudily zájem u ostatních a co teprve video o přípravě českých svatebních koláčků! Největší ohlas mají loutky, tedy představení Vaška, Mileny a Míši, které je promítáno na velké plátno a dabováno Danielou s Tomášem. Snad jen sladké překvapení na závěr v podobě dovezených a do této doby pečlivě zmražených buchtiček mohlo mít větší úspěch. Jedno nám ovšem nikdo nezapře. Originalitu. A odvahu.

 

23. březen 2010: Pobyt v této nádherné zemi se chtě nechtě velmi rychle krátí. Pořadatelé možná i proto na dnešní den zvolili typ programu, u kterého můžeme využít posledních společných chvil ke vzájemné komunikaci ve špangličtině (nový, velmi oblíbený jazyk). Nejdříve návštěva muzea olivového oleje, poté prohlídka místa, kde se olivový olej už po mnoho generací jedné místní rodiny vyrábí a na závěr krásné městečko Zuheros s hradem na vysoké skále. Večer pak patří pomyslnému uzavření celého pobytu v Córdobě v podobě velkého gala večera s divadlem, hudbou a tancem.

 

24. březen 2010: A je to tu. Poslední den. Poslední hodiny, poslední minuty. Všechno jde tak rychle, že po zabalení kufru ani nestihneme zamáčknout slzu v oknu. Těžko se vysvětluje, jak se toho za tak krátký pobyt mohlo tolik stát. Rodiny nás hned brzo ráno doprovodí na autobusové nádraží. Párkrát obejmu své nové kamarády. Slib, že si budeme psát, dvě pusy na rozloučenou a autobus nás odváží zpět do Madridu, kde přestoupíme na letadlo mířící zpět domů.

 

Naše návštěva slunečného a temperamentního Španělska se dá shrnout do dvou vět. Ta první zní, že vše, co jsme si prozatím dali za cíl, bylo splněno. A ta druhá? Kdo těchto pár dní nezažil, nepochopí!

Dojmy z cesty pro vás sepsala Anna Holyszewská, 2.A

Intenzivní příprava
Dabéři v akci
Malí herci
Za chvíli odlétáme!
Konečně v Cordóbě
Ruiny...
Jiné ruiny
Patio
Průvodci prezentací
Polka na závěr
Máme to za sebou!
Zuheros
Zpět do sekce

Aktuality

Přátelé Slovaňáku

Spolek Přátelé Slovaňáku sdružuje rodiče a další přátele školy. Základní informace si můžete přečíst v samostatném článku. Rozhodnete-li se činnost spolku podpořit, můžete využít vzor darovací smlouvy, kterou najdete v sekci Dokumenty.

14.1.2016
Odkazy
22.3.2019
Telefonní klapky

Nová ústředna umožňuje přímé volání. Také došlo ke změně některých klapek, viz seznam.

8.9.2018
Informace o ubytování

Ubytování a stravování pro naše studenty nabízí Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Info na www.cichnovabrno.cz.

14.3.2013
Informace o stravování

Přečtěte si základní informace o stravování na naší škole.

18.4.2017
Virtuální prohlídka školy

Zveme Vás na virtuální prohlídku naší školy.

4.11.2014
Ekatalog
Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, příspěvková organizace - ekatalog.czGymnázia - ekatalog.cz
30.3.2016
Projekt bezdrátová škola Jihomoravský kraj

nám umožnila pokrýt školu signálem a připojit se odkudkoliv k internetu

Více informací ...

30.3.2016
Ambasodoři MU

Jsme zapojeni do projektu Ambasadoři Masarykovy univerzity.

ambasadoři

Masarykova univerzita

19.5.2014